pátek 20. ledna 2017

Jak utopit doktora Mráčka, aneb jak zachránit chlapa tonoucího v Mexickém zálivu – další příhoda do série „To nevymyslíš“

Tam někde v Golfo plave chlap a na břehu - jeho ženičky.

 
Hilton a mrňousek "chaparito".
Playa con sombrillas.


Proč je tolik Mexičanů tak tlustých?




Tahle je u nás pokojová.
To se ti musí přihodit. Nedělní ráno jako jiné. Vstanu opět brzo, mířím k moři udělat si pár záběrů a vykoupat se, když tam nejsou lidé. Kupodivu tam lidé jsou a dokonce tu dobíhají do cíle nějakého charitativního závodu. Na malé pláži u hlavní silnice a promenády posedává jeden dredař a vedle na kamenech skupinka švitořících žen. V dáli plavou asi tři malé hlavičky. Dvě se přibližují a vylézají na pláž, jedna něco pokřikuje na ty ženy. Je pod mrakem, moře tak obyčejně zvlněné, vybírám si záběry, fotím. Když v tom...


Omšelé je totiž kouzelné.
...najednou ty ženy změní tón hlasu a začnou směrem ke mně divoce gestikulovat a volat, ať pomůžu. Aha, hlavička na pozadí má asi problémy. Vzbudí se ve mně záchranář a jako Mitch Bukenen se vrhám v riflích a bílé krajkové halence do vod zálivu. Plavat, na rozdíl od většiny Mexičanů, umím. Voda je příjemně vlažná, vlny akorát, přibližuji se k chlapovi zleva. A už vidím, že zprava plave na pomoc další osoba. Je to muž. Když jsme na dohled, začne mě organizovat (typický macho, ale poslouchám ho, zachraňujeme přece tonoucího). Pochopím, že on zpanikařeného a vysíleného pána podloží rukou a já poplavu vedle jako záloha. Tak tomu také je. Takhle doplaveme do bezpečné hloubky a náš zachráněný se vrhá do náruče svých všemožných žen.


Kapitán v.v. Jaime Moreno
Zachránili jsme jim manžela, otce, syna i Ducha svatého, bratrance, strýce a tak dále. Ženy slušně poděkovaly a pak se zeptaly, zda mám něco na převlečení. Krajková halenka totiž dost prosvítala, a je to jako správné katoličky pobuřovalo. 

V ten moment, kdy už bylo po všem, se odněkud vynořila opravdová pobřežní hlídka. Snědý svalnatec nám objasnil, proč chlápek ztratil síly. V místě, kde plaval, se mořské dno prudce láme a příboj tam vytváří něco jako vracák. Chlap plaval a plaval, avšak zůstával stále v jednom místě. To naštve.
Tomuhle chlapovi taky došly síly.
Protidrogová kontrola na busáku.
Hledám brýle, které jsem odhodila do písku a ty ženičky ani nenapadlo je sebrat a nebo mi třeba pohlídat batoh s notebookem. Zahalím se do šátku a jdu osychat, protože samozřejmě, krom jednoho tílka na převlečení nemám nic. Jeden přece nepočítá s tím, že si střihne roli Pamelly Anderson (bez prsou ovšem). 
Caňa - cukrová třtina. (proto v Aj "cane" - rákoska).

Ten den se už nic zvláštního nestane. Nechápu taky, co by mohlo přebít tuhle příhodu!

Vracím se domů odpoledním autobusem, z pásma cukrové třtiny do kraje suché kukuřice.

Vive zachráněnej chlape! Vive ---

 !!!!

Obrázky v písku.




Žádné komentáře:

Okomentovat